2. Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu

 

2.0. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace

2.0.1. Přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací se mohou navrhovat nejvíce přes dva protisměrné jízdní pruhy nebo-li přes dvoupruhovou obousměrnou komunikaci. Přechod pro chodce přes dva souběžné jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo nebo vpravo se připouští. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu mezi jeho obrubami v ose přecházení 6500 mm. U změn dokončených staveb se na stávajících přechodech může tato hodnota zvýšit až na 7000 mm. Uvedené požadavky platí obdobně také pro místa pro přecházení.

Pohyb vozíčkáře po přechodu pro chodce nebo místem pro přecházení je ovlivňován následujícími faktory: délka a šířka přechodu nebo místa pro přecházení (dále jen přechodu), výškový rozdíl při vjezdu na obrubník, délka a sklony nájezdové rampy na komunikace pro pěší. Ovlivněn může být i sklonem vozovky, přes kterou je přechod veden. U přechodů řízených světelnou signalizací je důležitá výška, ve které je ovládání signalizace chodci.

Přechod pro chodce bez světelné signalizace může být veden maximálně přes dva protisměrné jízdní pruhy (před křižovatkou je povolen přechod pro chodce přes dva jízdní pruhy v jednom směru, pokud je jeden z nich pruh pro odbočování vpravo nebo vlevo).

Maximální délka přechodu (délka mezi obrubami) je 6500 mm (u změn dokončených staveb může být až 7000 mm).

 Přechod pro chodce - bez světelné signalizace

Přechod pro chodce bez světelné signalizace může být veden maximálně přes dva protisměrné jízdní pruhy, před křižovatkou je povolen přechod pro chodce přes dva jízdní pruhy v jednom směru, pokud je jeden z nich pruh pro odbočování vpravo nebo vlevo. Na obrázku je přechod pro chodce veden přes tři pruhy, dva pruhy v jednom pruhu, přičemž jeden z pruhů je určen k odbočení vlevo. Za odbočovacím pruhem je kvůli větší bezpečnosti chodců přechod přerušen a chráněn betonovými bloky (tzv. vyčkávací prostor).

Přechod s odbočovacím pruhem

 

2.0.2. Přechody pro chodce řízené světelnou signalizací se navrhují vždy přes dva nebo více jízdních pruhů. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu pro chodce se světelným řízením mezi jeho obrubami v ose přecházení 9500 mm. V odůvodněných případech se u změn dokončených staveb v zastavěném území může tato hodnota zvýšit až na 12000 mm a na komunikacích s nezvýšeným tramvajovým pásem až na 17000 mm.

Přechod pro chodce řízený světelnou signalizací se navrhuje přes dva nebo více jízdních pruhů. Maximální délka neděleného přechodu je 9500 mm mezi obrubami (u změn dokončených staveb v zastavěném území je maximální povolená délka 12000 mm a na komunikacích s nezvýšeným tramvajovým pásem až 17000 mm).

Přechod pro chodce - se světelnou signalizací

Přechod pro chodce je osazen světelnou signalizací a protože je delší než 9500 mm, je přechod rozdělen ostrůvkem.

 Přechod se světelnou signalizací

 

2.0.3. Pro zkrácení přechodů pro chodce na přípustnou délku se použijí opatření odpovídající příslušným normovým hodnotám. Prodloužení délek přechodů pro chodce nejvíce o 1000 mm se připouští jen tam, kde je odůvodněno obalovými křivkami, úhlem napojení vedlejší komunikace nebo šířkou jízdních pruhů. Dopravní značení se provádí podle jiného právního předpisu8).

Pokud by délka přechodu byla delší než stanovené maximální hodnoty, je nutné navrhnout přechod s užitím vyčkávacích prostorů (ostrůvků).

přechod pro chodce s ostrůvkem 

 

2.1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

2.1.1. Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu musí mít obrubník s výškou maximálně 20 mm. Navazující šikmé plochy pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).

Přechod pro chodce - nájezd na komunikaci pro pěší

Pro bezpečné a plynulé přejetí vozíčkáře z přechodu pro chodce na chodník je důležitý výškový rozdíl mezi přechodem a chodníkem (sníženým obrubníkem), který může být maximálně 20 mm, a dále sklony navazující šikmé plochy. Podélný sklon může být nejvýš v poměru 1:8 (12,5%), tj. např. na jednom metru délky šikmé nájezdové plochy může být rozdíl maximálně 125 mm; příčný sklon může být sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0%), tj. např. na jednom metru šířky šikmé nájezdové plochy může být rozdíl maximálně 20 mm.

Pokud je přechod pro chodce umístěn na komunikaci s vyšším stoupáním, může být přechod obtíže použitelný. Podélný sklon komunikace se stává příčným sklonem přechodu, a ten může být maximálně v poměru 1:50 (2,0%). Vozíčkář může ztrácet stabilitu a s obtížemi udržuje přímý směr jízdy, protože vozík „ujíždí dolů“. Na následujícím obrázku je vidět přechod umístěný na komunikaci v kopci. Podélný sklon komunikace je od 4,5% do 6,6%. Délka chodníku 7,7 m je u změny stávající stavby povolena, výškový rozdíl nájezdu na chodník je menší než 20 mm.

Sklony na přechodu

 

2.1.2. Tlačítko pro ovládání signalizace chodci musí být umístěno ve výšce maximálně 1200 mm od úrovně komunikace pro chodce.

 

Přechod pro chodce - ovládání světelné signalizace

 

2.2. Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace - osoby se zrakovým postižením

2.2.1. Přechody pro chodce se vybavují signálními a varovnými pásy, popřípadě vodicím pásem přechodu. Podrobnosti o provádění hmatových úprav stanoví příslušné normové hodnoty.

2.2.2. Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis8) . Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.

2.2.3. Hmatové prvky u míst pro přecházení se navrhují v souladu s příslušnými normovými hodnotami.

2.2.4. Koridory pro přecházení tramvajového pásu se vybavují varovnými a signálními pásy odsazenými o 0,3 m od varovných pásů. U nástupních ostrůvků lze z prostorových důvodů od tohoto odsazení upustit. Podrobnosti o provádění hmatových prvků stanoví příslušné normové hodnoty.

2.2.5. Koridory pro přecházení tramvajového pásu vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis8). Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu koridoru pro přecházení tramvajového pásu a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.

2.2.6. Výjezdy z požární stanice se vybavují varovnými pásy a akustickou signalizací pro nevidomé8) popřípadě vodicím pásem přechodu. Podrobnosti o provádění hmatových prvků stanoví příslušné normové hodnoty.

2.2.7. Případná dálková aktivace akustických signálů pro nevidomé se provádí ze vzdálenosti 40 m povelem č. 5. Všechna akustická návěstidla, která jsou od sebe vzdálená méně než 4 m se vybavují  tlačítkem pro nevidomé umístěným ve směru příslušného přecházení, kterým nevidomý po dobu stisku vypne akustické signály určené pro ostatní směry přecházení.

2.2.8. Směrové vedení signálního pásu musí být umístěno v prodloužené ose přechodu nebo alespoň rovnoběžně s ní.

2.2.9. U změn dokončených staveb mohou být signální pásy a vodicí pás přechodu provedeny jen v případě, že bude zajištěna bezpečnost při přecházení osob se zrakovým postižením.

 

 


 

8) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

 

 

Ministerstvo pro místní rozvoj
Tento projekt byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.