1. Základní prvky bezbariérového užívání staveb
Základní prvky bezbariérového užívání staveb vyjadřují elementární principy a systémové zásady na užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
1.1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu
Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu vychází jak z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku a osob s dětským kočárkem, tak z dispozic a možností osob používajících berle, hole, chodítka nebo jiné pomůcky pro chůzi, těhotných žen a osob doprovázejících děti do tří let.
Jedná se konkrétně o:
1.1.1. Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm.
Výškový rozdíl pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm (na následujícím obrázku je příklad komunikace pro pěší).
1.1.2. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vrstva musí mít:
a) součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
c) úhel kluzu nejméně 10°,
popřípadě ve sklonu pak:
d) součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg alfa, nebo
e) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40 x (1 + tg alfa), nebo
f) úhel kluzu nejméně 10° x (1 + tg alfa),
alfa je úhel sklonu ve směru chůze.
1.1.3. Pokud se pro pochozí plochu použije rošt, musí mít velikost mezery ve směru chůze nejvýše 15 mm.
Maximální velikost mezery roštu ve směru chůze musí být 15 mm.
1.1.4. Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90° až 180° je obdélník o rozměrech 1200 mm x 1500 mm.
Minimální potřebný manipulační prostor pro otáčení vozíku je dán typem a velikostí vozíku a výškou a způsobem sezení osoby na vozíku. Pokud se vozíčkář potřebuje otočit o více než 180°, potřebuje kruhový manipulační prostor o průměru minimálně 1500 mm.
Jako příklad je uvedeno zádveří s jedněmi dveřmi otevíranými ven a druhými dveřmi otevíranými dovnitř. Minimální manipulační prostor pro otočení je kruh o průměru 1500 mm. Aby si vozíčkář mohl k sobě otevřít dveře široké 900 mm, musí vedle kruhu o průměru 1500 mm zůstat volný prostor 900 mm, zádveří pak musí mít celkovou délku 2400 mm (1500 mm pro otočení vozíku a 900 mm pro otevření dveří).
Pokud se vozíčkář potřebuje otočit pouze o 90°až 180°, potřebuje obdélníkový manipulační prostor o rozměrech minimálně 1200 mm x 1500 mm.
Jako příklad je uvedeno zádveří s jedněmi dveřmi otevíranými ven a druhými dveřmi otevíranými dovnitř. Minimální délka manipulačního prostoru pro otočení vozíku o 90°až 180° je 1200 mm. Aby si vozíčkář mohl k sobě otevřít dveře široké 900 mm, musí vedle plochy délky 1200 mm zůstat volný prostor 900 mm, zádveří pak musí mít celkovou délku 2100 mm (1200 mm pro otočení vozíku a 900 mm pro otevření dveří).
1.1.5. Pro podjezd sedátka vozíku musí být výška nejméně 700 mm, při šířce nejméně 800 mm a hloubce nejméně 600 mm. Pro podjezd pouze stupaček vozíku musí být výška nejméně 350 mm, při šířce nejméně 600 mm a hloubce nejméně 300 mm.
Pro manipulaci s předměty (čtení dokumentů, psaní nebo podepisování dokumentů, stravování apod.) na stolech (recepční pulty, stoly v bankách, kancelářích, restauracích apod.) musí vozíčkář přijet ke stolu-pultu co nejblíže, tedy musí stůl-pult podjet.
K plnému podjetí sedátkem vozíku musí být prostor pod stolem-pultem vysoký minimálně 700 mm, hluboký nejméně 600 mm a široký nejméně 800 mm.
Za vozíčkářem sedícím u stolu-pultu je nutné ponechat volný manipulační prostor o minimálních rozměrech 1500 mm x 1500 mm (pro volné otáčení vozíčkáře), přičemž tento manipulační prostor by neměl zasahovat do běžného manipulačního prostoru.
Pokud se vozíčkář účastní pouze hovorové komunikace, zajíždí pod pult pouze stupačkami vozíku, přičemž sedátko a tím i trup zůstávají od pultu vzdálené (nevhodné např. pro podepisování dokumentů).
V takovém případě prostor pod pultem musí být vysoký minimálně 350 mm, hluboký nejméně 300 mm a široký nejméně 600 mm.
Za vozíčkářem sedícím u stolu-pultu je nutné ponechat volný manipulační prostor o minimálních rozměrech 1500 mm x 1500 mm (pro volné otáčení vozíčkáře), přičemž tento manipulační prostor by neměl zasahovat do běžného manipulačního prostoru.
Na následujích dvou fotografiích je ukázka nevhodného řešení recepčních pultů. Na první fotografii je vytvořen podjezd pod pult pro stupačky vozíků. U tohoto pultu by mohlo dojít k ústnímu jednání, ale podjezd pod pult není dostatečně hluboký - musí být minimálně 300 mm.
Na druhé fotografii je druhá část stejné recepce. Zde je správně snížený pult (u tohoto pultu může dojít i k podepisování dokumentů). Pult však není uzpůsoben pro podjetí sedátka vozíku, musí umožnit podjetí hluboké 600 mm.
1.1.6. U pokladny a přepážky musí být zajištěn průchod šířky nejméně 900 mm. Jejich výška musí být nejvíce 800 mm nad podlahou v nejmenší délce 900 mm, dále doplněné v celé této délce předsunutou plochou o šířce 250 mm pro podjetí vozíkem při manipulaci s věcmi na této ploše.
Na následující fotografii je ukázka pokladny supermarketu. U pokladny musí být zajištěn průchod široký minimálně 900 mm, zde je 1100 mm. Na konci pokladny je dostatečný prostor pro podjetí při nakládání nákupu. Naopak není zajištěn povinný 250 mm podjezd pro vykládání nákupu na pás.
1.1.7. Ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky. Manipulační plocha před těmito ovládacími prvky nebo slotem poštovní schránky smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %); musí mít šířku nejméně 1000 mm a hloubku nejméně 1200 mm. Tyto požadavky musí být dodrženy také u veřejné telefonní hovorny. Pro přístup s otočením platí obdobně bod 1.1.4. této přílohy.
Na následující fotografii je ukázka poštovní schránky. Vozíčkář má sice dostatečně velký manipulační prostor před schránkou, ale slot pro vhození dopisu je ve výšce 1320 mm nad podlahou (smí být maximálně ve výšce 1200 mm).
1.1.8. Telefonní automat musí být vybaven sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450 mm x 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou nebo sedací opěrou, v bezprostřední blízkosti přístroje.
1.2. Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace - osoby se zrakovým postižením
Řešení pro osoby se zrakovým postižením vychází jak z dispozic, možností a potřeb osoby bez vizuální kontroly, která k orientaci používá pouze bílou hůl, vysílačku povelů, popřípadě také vodícího psa - osoba nevidomá, tak z dispozic osoby s omezenou zrakovou schopností - osoba slabozraká.
Jedná se konkrétně o:
1.2.0. Prvky uvedené v bodě 1.2.1.2. až 1.2.7. musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Prvek uvedený v bodě 1.2.8. musí být jednoznačně identifikovatelný podle akustického signálu nebo trylku. Výrobky pro vytvoření těchto prvků nelze na určených stavbách použít k jinému účelu. Pro tyto výrobky platí jiný právní předpis1) .
Vodicí linie je součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru i exteriéru. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné předměty; vodicí linie jsou přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přednostně se provádí přirozená vodicí linie.
1.2.1.1. Přirozenou vodicí linii.
Přirozenou vodicí linii tvoří přirozená součást prostředí, zejména stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky šířky nejméně 400 mm a výšky nejméně 300 mm, sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru nebo exteriéru; přirozenou vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky. Mimo zastavěné území obce může v odůvodněných případech tuto linii tvořit samotný okraj komunikace bez obrubníku směrem k vegetaci.
Přerušit přirozenou vodicí linii lze nejvýše na vzdálenost 8000 mm mezi jednotlivými částmi přirozeného hmatného vedení pro osoby se zrakovým postižením, zejména mezi obvodovými stěnami jednotlivých domů umístěných při chodníku. Délka jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení musí být nejméně 1500 mm, u změn dokončených staveb lze v odůvodněných případech tuto hodnotu snížit až na 1000 mm.
Přerušení přirozené vodící linie v délce větší než 8000 mm musí být doplněno vodící linií umělou.
1.2.1.2. Umělou vodicí linii.
Umělá vodicí linie je speciálně vytvořená součást stavby sloužící k orientaci osob se zrakovým postižením při pohybu v interiéru nebo exteriéru, zejména při pohybu po nástupišti metra bez přirozené vodicí linie.
Umělou vodicí linii tvoří podélné drážky a její šířka je v interiéru nejméně 300 mm a v exteriéru 400 mm. Změny směru a odbočky se zřizují jen v nezbytné míře a přednostně v pravém úhlu.
Odbočení musí být vyznačeno přerušením vodicí linie hladkou plochou v délce odpovídající šířce vodicí linie. V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádné překážky. Umělá vodicí linie musí navazovat na přirozenou vodicí linii.
1.2.2. Signální pás.
Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu, zejména určuje přístup k přechodu pro chodce, popřípadě k železničnímu přejezdu nebo přechodu a současně určuje směr přecházení, přístup k místu nástupu do vozidel veřejné dopravy nebo přístup ke schodům do podchodu nebo na lávku a určuje okraj obytné a pěší zóny; neurčuje přístup k jednotlivým institucím. Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm a délka jeho směrového vedení musí být nejméně 1500 mm, u změn dokončených staveb lze v odůvodněných případech tuto hodnotu snížit až na 1000 mm. Povrch signálního pásu musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči signálnímu pásu vizuálně kontrastní. Osoby se zrakovým postižením se pohybují v pruhu šíře 800 mm při okraji signálního pásu. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích, v souběhu chodníku a cyklistické stezky nebo pásu pro in-line brusle a při použití barevných vzorů v dlažbě. Signální pás musí začínat u přirozené nebo umělé vodicí linie. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu.
V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce odpovídající jejich šířce.
1.2.3. Vodicí pás přechodu.
Vodicí pás přechodu je zvláštní forma umělé vodicí linie, která slouží k orientaci osob se zrakovým postižením při přecházení; musí mít šířku 550 mm a skládá se z 2 x 3 nebo 2 x 2 pásků. Zřizuje se, je-li trasa přecházení delší než 8000 mm, vedená v šikmém směru, nebo z oblouku o poloměru menším než 12 000 mm a musí navazovat na případné signální pásy na chodníku.
1.2.4. Varovný pás.
Varovný pás je zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, zejména hmatově definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku, určuje hranici vstupu na železniční přejezd nebo přechod, okraj nástupiště tramvajové zastávky s pojížděným mysem, místo se zákazem vstupu, konec veřejnosti přístupné části nástupiště kolejové dopravy, okraj zpevněné plochy na železnici, sestupný schod zapuštěný do chodníku nebo změnu dopravního režimu na okraji obytné a pěší zóny.
Varovný pás musí mít šířku 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči varovnému pásu vizuálně kontrastní. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích. Varovný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. Na chodníku s šířkou méně než 2400 mm, na kterém nelze vytvořit přesah na obou stranách, musí být signální pás veden na straně u přirozené vodicí linie a přesah varovného pásu se pak zřizuje pouze na jedné straně.
1.2.5. Hmatný pás.
Hmatný pás je zvláštní forma varovného pásu ohraničující místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou nebo pásem pro in-line brusle určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro chodce a cyklisty nebo in-line brusle.
Hmatný pás musí mít šířku 300 až 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči hmatnému pásu vizuálně kontrastní. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích. Hmatný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm.
1.2.6. Varovný pás na speciální dráze.
Varovný pás na speciální dráze je zvláštní forma varovného pásu, který na nástupišti metra odděluje bezpečnostní pás od ostatní plochy nástupiště. Varovný pás na speciální dráze musí mít šířku 150 mm.
1.2.7. Vodicí linie s funkcí varovného pásu.
Vodicí linie s funkcí varovného pásu je zvláštní forma umělé vodicí linie, která na železničním nástupišti slouží osobám se zrakovým postižením k orientaci při podélném pohybu po něm a zároveň odděluje bezpečnostní pás od ostatní plochy nástupiště. Vodicí linie s funkcí varovného pásu musí mít šířku 400 mm. Vizuálně kontrastní označení se provádí pouze v šířce 150 mm.
Akustický prvek je buď akustická signalizace pro chodce se znamením „Stůj“ či se znamením „Volno“ nebo orientační majáček s příslušným trylkem a popřípadě také s hlasovou frází. Trylek je o třetinu akustického tlaku hlasitější než hlasová fráze. Formulace hlasových frází musí respektovat zásady prostorové orientace osob se zrakovým postižením. Majáček se umisťuje zpravidla do osy vstupu.
Pro následující situace se používají tyto trylky:
a) úrovňový vstup se označuje trylkem „I-Á“,
b) pevné schodiště a bezbariérové rampy se označují trylkem „BRLM“,
c) pohyblivé schody a chodníky se označují trylkem „CTNK“,
d) informační systémy se označují trylkem infosystém.
1.2.9. Dálkové ovládání akustických prvků.
Dálkové ovládání musí být zabezpečeno prostřednictvím přijímače elektronických kódovaných povelů vysílaných ze vzdálenosti nejméně 40 m na kmitočtu 86,790 MHz. Odezva vybraných majáčků může být zpožděna o 1 až 3 sekundy. Pro jednotlivé povely platí tato pravidla:
a) Povel č. 1 aktivuje informaci o názvu stavby. Vzor je například trylek „Krajský úřad Středočeského kraje“ nebo trylek „Železniční stanice Praha hlavní nádraží“ nebo trylek „třetí nástupiště Praha Hlavní nádraží“.
b) Povel č. 2 aktivuje příslušný trylek a informaci o stručném popisu interiéru nebo trasy, popřípadě trylek „cink“ a informaci o aktuálním režimu pohyblivých schodů nebo chodníků.
c) Povel č. 3 aktivuje trylek dopravce a informaci o čísle a směru jízdy vozidla.
d) Povel č. 4 aktivuje samoobslužné otevírání dveří nebo informuje řidiče o nástupu či výstupu nevidomého do či z vozidla.
e) Povelem č. 5 se aktivuje akustická signalizace pro chodce.
f) Povelem č. 6 se aktivuje hlasový výstup elektronických informačních systémů a obdobných zařízení.
1.2.10. Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky. Předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky a jiné konstrukce na ostatních místech pochozích ploch musí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími až k zemi nebo podlaze a výkopy a staveniště.
1.2.11. Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celo skleněných ploch, nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene, dveří do výtahu i do místností, zařizovacích předmětů jako je umyvadlo a záchodová mísa a jejich ovládacích prvků, madel a klik vůči okolí. Zásadní je umístění nápisů a jejich osvětlení. Pro grafické značky platí příslušné normové hodnoty.
1.3. Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace - osoby se sluchovým postižením
Řešení pro osoby se sluchovým postižením vychází z dispozic, možností a potřeb jak osob bez sluchového vjemu - osoby neslyšící, tak osob jen s částečným sluchovým vjemem, které využívají indukční poslech - osoby nedoslýchavé.
Jedná se konkrétně o:
Řešení pokladen a přepážek musí umožňovat indukční poslech a jejich stavebně technické uspořádání musí umožňovat odezírání. Požaduje se střední hladina osvětlenosti 300 lx.